Progressive retinal atrophy – PRA

 

        Progresivní atrofie sítnice se vyskytuje u mnoha plemen, a to v různých formách. U Labradorských retrieverů je to prcd-PRA, tedy progressive rod cone degeneration, česky progresivní degenerace tyčinek a čípků.

         Toto dědičné onemocnění je charakteristické postupným odumíráním světločivých buněk sítnice, tedy tyčinek (rod) a čípků (cone). Nejprve odumírají tyčinky, což jsou receptorové buňky využívané především pro vidění za šera a v noci. Jejich poškození tedy způsobuje šeroslepost. Čípky jsou odpovědné za barevné a denní vidění a jejich odumírání způsobuje slepotu. U Labradorských retrívrů dochází k rozvoji šerosleposti v důsledku PRA mezi čtvrtým až šestým rokem věku, mezi šestým až osmým rokem se rozvíjí slepota. Pravidelné kontroly očí sice pomohou odhalit postižená zvířata, ale vzhledem k poměrně pozdnímu nástupu příznaků může takový pes do té doby zplodit poměrně početné potomstvo. Defekt se dědí recesivně, to znamená, že přenašeče žádné oční vyšetření neodhalí. Pouze jedinec nesoucí dva defektní geny bude vykazovat příznaky PRA. Přenašeč má ve své genetické výbavě pouze jeden defektní gen, navenek bude naprosto zdravý, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo. Výskyt přenašečů v populaci labradorů je 24%, z toho 3% postižených. Naštěstí i již existuje genetický test, který dokáže tyto skryté přenašeče odhalit. Jediným držitelem patentu pro USA i Evropu je americká laboratoř OptiGen. Test odhalí přímo přítomnost mutovaného genu, ne pouze genetických markerů, jak tomu bylo zpočátku.

 

Výsledek testu může vypadat takto:

OptiGen A (clear) : Pes není přenašečem vlohy pro prcd-PRA, tedy nikdy neonemocní a nikdy nedá postižené potomstvo. Neznamená to ale, že i jeho rodiče jsou automaticky clear, mohou být i přenašeči.

 

OptiGen B ( carrier, přenašeč): Pes nese jeden mutovaný gen, způsobující prcd-PRA. Sám nikdy neonemocní, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo.

 

OptiGen C (affected, postižený): Pes nese pouze mutovanou formu genu, způsobující prcd-PRA. Lze očekávat, že v příslušném věku dojde k rozvoji slepoty. Všichni jeho potomci a OBA rodiče jsou přinejmenším přenašeči prcd-PRA!

 

Výsledky možných spojení:

OptiGen A x OptiGen A: všichni potomci budou automaticky po rodičích OptiGen A

OptiGen B x OptiGen A: polovina potomků bude OptiGen A, polovina OptiGen B

OptiGen B x OptiGen B: 25% potomků bude OptiGen A, 50% OptiGen B a 25% OptiGen C

OptiGen C x OptiGen A: všichni potomci budou OptiGen B – přenašeči

OptiGen C x OptiGen B: polovina potomků bude postižených, polovina přenašečů

OptiGen C x OptiGen C: všichni potomci budou postižení

 

Genetický test dává chovatelům možnost zbavit se této dědičné vady jednou pro vždy a postupně ji úplně vymítit z populace. V zemích západní Evropy je toto vyšetření běžným standardem a i u nás přibývá chovatelů, kteří nechávají své chovné jedince otestovat. Vzhledem k poměrně vysokému výskytu přenašečů v populaci to v žádném případě není zbytečný luxus. Bližší informace o testu najdete na www.optigen.com



Více zde: https://od-vsenorske-princezny.webnode.cz/zdravi/pra/

Progressive retinal atrophy – PRA

 

        Progresivní atrofie sítnice se vyskytuje u mnoha plemen, a to v různých formách. U Labradorských retrieverů je to prcd-PRA, tedy progressive rod cone degeneration, česky progresivní degenerace tyčinek a čípků.

         Toto dědičné onemocnění je charakteristické postupným odumíráním světločivých buněk sítnice, tedy tyčinek (rod) a čípků (cone). Nejprve odumírají tyčinky, což jsou receptorové buňky využívané především pro vidění za šera a v noci. Jejich poškození tedy způsobuje šeroslepost. Čípky jsou odpovědné za barevné a denní vidění a jejich odumírání způsobuje slepotu. U Labradorských retrívrů dochází k rozvoji šerosleposti v důsledku PRA mezi čtvrtým až šestým rokem věku, mezi šestým až osmým rokem se rozvíjí slepota. Pravidelné kontroly očí sice pomohou odhalit postižená zvířata, ale vzhledem k poměrně pozdnímu nástupu příznaků může takový pes do té doby zplodit poměrně početné potomstvo. Defekt se dědí recesivně, to znamená, že přenašeče žádné oční vyšetření neodhalí. Pouze jedinec nesoucí dva defektní geny bude vykazovat příznaky PRA. Přenašeč má ve své genetické výbavě pouze jeden defektní gen, navenek bude naprosto zdravý, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo. Výskyt přenašečů v populaci labradorů je 24%, z toho 3% postižených. Naštěstí i již existuje genetický test, který dokáže tyto skryté přenašeče odhalit. Jediným držitelem patentu pro USA i Evropu je americká laboratoř OptiGen. Test odhalí přímo přítomnost mutovaného genu, ne pouze genetických markerů, jak tomu bylo zpočátku.

 

Výsledek testu může vypadat takto:

OptiGen A (clear) : Pes není přenašečem vlohy pro prcd-PRA, tedy nikdy neonemocní a nikdy nedá postižené potomstvo. Neznamená to ale, že i jeho rodiče jsou automaticky clear, mohou být i přenašeči.

 

OptiGen B ( carrier, přenašeč): Pes nese jeden mutovaný gen, způsobující prcd-PRA. Sám nikdy neonemocní, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo.

 

OptiGen C (affected, postižený): Pes nese pouze mutovanou formu genu, způsobující prcd-PRA. Lze očekávat, že v příslušném věku dojde k rozvoji slepoty. Všichni jeho potomci a OBA rodiče jsou přinejmenším přenašeči prcd-PRA!

 

Výsledky možných spojení:

OptiGen A x OptiGen A: všichni potomci budou automaticky po rodičích OptiGen A

OptiGen B x OptiGen A: polovina potomků bude OptiGen A, polovina OptiGen B

OptiGen B x OptiGen B: 25% potomků bude OptiGen A, 50% OptiGen B a 25% OptiGen C

OptiGen C x OptiGen A: všichni potomci budou OptiGen B – přenašeči

OptiGen C x OptiGen B: polovina potomků bude postižených, polovina přenašečů

OptiGen C x OptiGen C: všichni potomci budou postižení

 

Genetický test dává chovatelům možnost zbavit se této dědičné vady jednou pro vždy a postupně ji úplně vymítit z populace. V zemích západní Evropy je toto vyšetření běžným standardem a i u nás přibývá chovatelů, kteří nechávají své chovné jedince otestovat. Vzhledem k poměrně vysokému výskytu přenašečů v populaci to v žádném případě není zbytečný luxus. Bližší informace o testu najdete na www.optigen.com



Více zde: https://od-vsenorske-princezny.webnode.cz/zdravi/pra/

Progressive retinal atrophy – PRA

 

        Progresivní atrofie sítnice se vyskytuje u mnoha plemen, a to v různých formách. U Labradorských retrieverů je to prcd-PRA, tedy progressive rod cone degeneration, česky progresivní degenerace tyčinek a čípků.

         Toto dědičné onemocnění je charakteristické postupným odumíráním světločivých buněk sítnice, tedy tyčinek (rod) a čípků (cone). Nejprve odumírají tyčinky, což jsou receptorové buňky využívané především pro vidění za šera a v noci. Jejich poškození tedy způsobuje šeroslepost. Čípky jsou odpovědné za barevné a denní vidění a jejich odumírání způsobuje slepotu. U Labradorských retrívrů dochází k rozvoji šerosleposti v důsledku PRA mezi čtvrtým až šestým rokem věku, mezi šestým až osmým rokem se rozvíjí slepota. Pravidelné kontroly očí sice pomohou odhalit postižená zvířata, ale vzhledem k poměrně pozdnímu nástupu příznaků může takový pes do té doby zplodit poměrně početné potomstvo. Defekt se dědí recesivně, to znamená, že přenašeče žádné oční vyšetření neodhalí. Pouze jedinec nesoucí dva defektní geny bude vykazovat příznaky PRA. Přenašeč má ve své genetické výbavě pouze jeden defektní gen, navenek bude naprosto zdravý, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo. Výskyt přenašečů v populaci labradorů je 24%, z toho 3% postižených. Naštěstí i již existuje genetický test, který dokáže tyto skryté přenašeče odhalit. Jediným držitelem patentu pro USA i Evropu je americká laboratoř OptiGen. Test odhalí přímo přítomnost mutovaného genu, ne pouze genetických markerů, jak tomu bylo zpočátku.

 

Výsledek testu může vypadat takto:

OptiGen A (clear) : Pes není přenašečem vlohy pro prcd-PRA, tedy nikdy neonemocní a nikdy nedá postižené potomstvo. Neznamená to ale, že i jeho rodiče jsou automaticky clear, mohou být i přenašeči.

 

OptiGen B ( carrier, přenašeč): Pes nese jeden mutovaný gen, způsobující prcd-PRA. Sám nikdy neonemocní, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo.

 

OptiGen C (affected, postižený): Pes nese pouze mutovanou formu genu, způsobující prcd-PRA. Lze očekávat, že v příslušném věku dojde k rozvoji slepoty. Všichni jeho potomci a OBA rodiče jsou přinejmenším přenašeči prcd-PRA!

 

Výsledky možných spojení:

OptiGen A x OptiGen A: všichni potomci budou automaticky po rodičích OptiGen A

OptiGen B x OptiGen A: polovina potomků bude OptiGen A, polovina OptiGen B

OptiGen B x OptiGen B: 25% potomků bude OptiGen A, 50% OptiGen B a 25% OptiGen C

OptiGen C x OptiGen A: všichni potomci budou OptiGen B – přenašeči

OptiGen C x OptiGen B: polovina potomků bude postižených, polovina přenašečů

OptiGen C x OptiGen C: všichni potomci budou postižení

 

Genetický test dává chovatelům možnost zbavit se této dědičné vady jednou pro vždy a postupně ji úplně vymítit z populace. V zemích západní Evropy je toto vyšetření běžným standardem a i u nás přibývá chovatelů, kteří nechávají své chovné jedince otestovat. Vzhledem k poměrně vysokému výskytu přenašečů v populaci to v žádném případě není zbytečný luxus. Bližší informace o testu najdete na www.optigen.com



Více zde: https://od-vsenorske-princezny.webnode.cz/zdravi/pra/v

Progressive retinal atrophy – PRA

 

        Progresivní atrofie sítnice se vyskytuje u mnoha plemen, a to v různých formách. U Labradorských retrieverů je to prcd-PRA, tedy progressive rod cone degeneration, česky progresivní degenerace tyčinek a čípků.

         Toto dědičné onemocnění je charakteristické postupným odumíráním světločivých buněk sítnice, tedy tyčinek (rod) a čípků (cone). Nejprve odumírají tyčinky, což jsou receptorové buňky využívané především pro vidění za šera a v noci. Jejich poškození tedy způsobuje šeroslepost. Čípky jsou odpovědné za barevné a denní vidění a jejich odumírání způsobuje slepotu. U Labradorských retrívrů dochází k rozvoji šerosleposti v důsledku PRA mezi čtvrtým až šestým rokem věku, mezi šestým až osmým rokem se rozvíjí slepota. Pravidelné kontroly očí sice pomohou odhalit postižená zvířata, ale vzhledem k poměrně pozdnímu nástupu příznaků může takový pes do té doby zplodit poměrně početné potomstvo. Defekt se dědí recesivně, to znamená, že přenašeče žádné oční vyšetření neodhalí. Pouze jedinec nesoucí dva defektní geny bude vykazovat příznaky PRA. Přenašeč má ve své genetické výbavě pouze jeden defektní gen, navenek bude naprosto zdravý, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo. Výskyt přenašečů v populaci labradorů je 24%, z toho 3% postižených. Naštěstí i již existuje genetický test, který dokáže tyto skryté přenašeče odhalit. Jediným držitelem patentu pro USA i Evropu je americká laboratoř OptiGen. Test odhalí přímo přítomnost mutovaného genu, ne pouze genetických markerů, jak tomu bylo zpočátku.

 

Výsledek testu může vypadat takto:

OptiGen A (clear) : Pes není přenašečem vlohy pro prcd-PRA, tedy nikdy neonemocní a nikdy nedá postižené potomstvo. Neznamená to ale, že i jeho rodiče jsou automaticky clear, mohou být i přenašeči.

 

OptiGen B ( carrier, přenašeč): Pes nese jeden mutovaný gen, způsobující prcd-PRA. Sám nikdy neonemocní, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo.

 

OptiGen C (affected, postižený): Pes nese pouze mutovanou formu genu, způsobující prcd-PRA. Lze očekávat, že v příslušném věku dojde k rozvoji slepoty. Všichni jeho potomci a OBA rodiče jsou přinejmenším přenašeči prcd-PRA!

 

Výsledky možných spojení:

OptiGen A x OptiGen A: všichni potomci budou automaticky po rodičích OptiGen A

OptiGen B x OptiGen A: polovina potomků bude OptiGen A, polovina OptiGen B

OptiGen B x OptiGen B: 25% potomků bude OptiGen A, 50% OptiGen B a 25% OptiGen C

OptiGen C x OptiGen A: všichni potomci budou OptiGen B – přenašeči

OptiGen C x OptiGen B: polovina potomků bude postižených, polovina přenašečů

OptiGen C x OptiGen C: všichni potomci budou postižení

 

Genetický test dává chovatelům možnost zbavit se této dědičné vady jednou pro vždy a postupně ji úplně vymítit z populace. V zemích západní Evropy je toto vyšetření běžným standardem a i u nás přibývá chovatelů, kteří nechávají své chovné jedince otestovat. Vzhledem k poměrně vysokému výskytu přenašečů v populaci to v žádném případě není zbytečný luxus. Bližší informace o testu najdete na www.optigen.com



Více zde: https://od-vsenorske-princezny.webnode.cz/zdravi/pra/

 

PRA-prcd (progresivní retinální atrofie)

dědičné onemocnění vedoucí k degeneraci sítnice končící slepotou. Sítnice se skládá z fotoreceptorových buněk nervového původu porývající vnitřní vrstvu stěny oka. Fotoreceptorové buňky rozdělujeme podle jejich funkce na tyčinky a čípky. Tyčinky umožňují mezopické vidění a rozpoznávání kontrastů. Čípky jsou zodpovědné za barevné vidění. Prcd-PRA způsobuje z počátku ztrátu funkce tyčinek doprovázenou šeroslepostí. Později dochází k postižení funkce čípků s rozvojem celkového oslepnutí. Věk nástupu klinických symptomů je typický pro rané dospívání a časnou dospělost.

Všechny naše chovné feny jsou na toto onemocnění testované s výsledkem N/N- tedy nejsou nositelkami této nemoci. Vždy kryjeme psem, který je také N/N a všechna štěňátka , která se u nás narodí mají také N/N- nikdy tedy nemohou onemocnět tímto onemocněním.

 

Progresivní atrofie sítnice se vyskytuje u mnoha plemen, a to v různých formách. U Labradorských retrieverů je to prcd-PRA, tedy progressive rod cone degeneration, česky progresivní degenerace tyčinek a čípků.

         Toto dědičné onemocnění je charakteristické postupným odumíráním světločivých buněk sítnice, tedy tyčinek (rod) a čípků (cone). Nejprve odumírají tyčinky, což jsou receptorové buňky využívané především pro vidění za šera a v noci. Jejich poškození tedy způsobuje šeroslepost. Čípky jsou odpovědné za barevné a denní vidění a jejich odumírání způsobuje slepotu. U Labradorských retrívrů dochází k rozvoji šerosleposti v důsledku PRA mezi čtvrtým až šestým rokem věku, mezi šestým až osmým rokem se rozvíjí slepota. Pravidelné kontroly očí sice pomohou odhalit postižená zvířata, ale vzhledem k poměrně pozdnímu nástupu příznaků může takový pes do té doby zplodit poměrně početné potomstvo. Defekt se dědí recesivně, to znamená, že přenašeče žádné oční vyšetření neodhalí. Pouze jedinec nesoucí dva defektní geny bude vykazovat příznaky PRA. Přenašeč má ve své genetické výbavě pouze jeden defektní gen, navenek bude naprosto zdravý, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo. Výskyt přenašečů v populaci labradorů je 24%, z toho 3% postižených. Naštěstí i již existuje genetický test, který dokáže tyto skryté přenašeče odhalit. Jediným držitelem patentu pro USA i Evropu je americká laboratoř OptiGen. Test odhalí přímo přítomnost mutovaného genu, ne pouze genetických markerů, jak tomu bylo zpočátku.



Více zde: https://od-vsenorske-princezny.webnode.cz/zdravi/pra/

Progresivní atrofie sítnice se vyskytuje u mnoha plemen, a to v různých formách. U Labradorských retrieverů je to prcd-PRA, tedy progressive rod cone degeneration, česky progresivní degenerace tyčinek a čípků.

         Toto dědičné onemocnění je charakteristické postupným odumíráním světločivých buněk sítnice, tedy tyčinek (rod) a čípků (cone). Nejprve odumírají tyčinky, což jsou receptorové buňky využívané především pro vidění za šera a v noci. Jejich poškození tedy způsobuje šeroslepost. Čípky jsou odpovědné za barevné a denní vidění a jejich odumírání způsobuje slepotu. U Labradorských retrívrů dochází k rozvoji šerosleposti v důsledku PRA mezi čtvrtým až šestým rokem věku, mezi šestým až osmým rokem se rozvíjí slepota. Pravidelné kontroly očí sice pomohou odhalit postižená zvířata, ale vzhledem k poměrně pozdnímu nástupu příznaků může takový pes do té doby zplodit poměrně početné potomstvo. Defekt se dědí recesivně, to znamená, že přenašeče žádné oční vyšetření neodhalí. Pouze jedinec nesoucí dva defektní geny bude vykazovat příznaky PRA. Přenašeč má ve své genetické výbavě pouze jeden defektní gen, navenek bude naprosto zdravý, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo. Výskyt přenašečů v populaci labradorů je 24%, z toho 3% postižených. Naštěstí i již existuje genetický test, který dokáže tyto skryté přenašeče odhalit. Jediným držitelem patentu pro USA i Evropu je americká laboratoř OptiGen. Test odhalí přímo přítomnost mutovaného genu, ne pouze genetických markerů, jak tomu bylo zpočátku.



Více zde: https://od-vsenorske-princezny.webnode.cz/zdravi/pra/

EIC (exercise Induced Collapse - zátěžový indukovaný kolaps)

EIC je dědičné onemocnění, o jehož existenci se ví už poměrně dlouho, ale teprve nedávno byl odhalen defektní gen, který je za jeho výskyt odpovědný. Exercise induced collapse můžeme přeložit zhruba jako Kolaps provokovaný fyzickou zátěží. Je nejčastější příčinou kolapsu, vedoucího někdy až k úhynu mladých, zdánlivě zdravých zvířat. Postižení psi mohou snášet lehčí cvičení a aktivitu, ale při intenzívnější zátěži přestávají koordinovat svůj pohyb,  objevuje se svalová slabost, pánevní končetiny se třesou nebo podlamují, pes ztrácí schopnost udržet rovnováhu, pozorujeme ztuhlý krok, který se může přenést i na hrudní končetiny, pes může padat k jedné straně a během 5-15 minut kolabuje.

Všechny naše feny jsou na toto onemocnění testované buď s výsledkem N/N- nejsou tedy nositelkami této nemoci a nebo N/EIC- jsou tedy jen přenašečkou, ale vždy kryjeme psem, který je N/N tedy není nositelem tohoto onemocnění, takže štěně, které od nás odchází je buď N/N- tedy čisté a nebo N/EIC, a nikdy tímto onemocněním neonemocní.

 

 

HNPK (hereditární nazální parakeratóza)

Nazální parakeratóza je genetické onemocnění, při kterém dochází k nadměrnému vysychání nosní houby. Obzvláště dorzální část vytváří keratinizované šupiny, které se přilepují k nosu. Mohou se objevit i krvácivé fisury, které vedou k chronické iritaci a zánětu kůže nosu. Barva kůže nosu se může změnit z tmavé na světlou. První klinické příznaky se u postižených psů objevují ve věku šesti měsíců až jednoho roku .Jedná se o velmi bolestivé onemocnění

Všechny naše chovné feny jsou na toto onemocnění testované s výsledkem N/N- tedy nejsou nositelkami této nemoci. Vždy kryjeme psem, který je také N/N a všechna štěňátka , která se u nás narodí mají také N/N- nikdy tedy nemohou onemocnět tímto onemocněním.